Vzhledem k tomu, že chováme více plemen a do chovu máme začleněné i vlastní kříženky, musíme mít ovce rozdělené ve více stádech. Obvykle máme vytvořená tři až čtyři základní stáda, která jsou, co se týče plemen, smíšená. Odchované jehnice po dosažení věku 100 – 150 dní vyčleňujeme ze základních stád a chováme zvlášť v „dívčím“ stádečku.

Ve vegetačním období se naše ovečky pasou na loukách, pastvinách, v zahradách a starých sadech, které nejsou kromě organického přihnojení za jejich pobytu v lokalitě nijak ošetřovány agrochemikáliemi či dodatkovými organickými hnojivy. V podstatě dodržujeme zásadu, co ovečka na pastvině sežere, to se na místě zase do půdy vrátí. Navíc se snažíme pastvu na jednotlivých pozemcích v průběhu jednoho kalendářního roku i více let střídat s kosením, aby stáda dlouho nesetrvávala na jednom místě, nedevastovala povrch soustředěným sešlapem a zaleháváním a negativně neovlivňovala druhové složení travních porostů. V létě a v podzimním období si ovečky svůj jídelníček příležitostně doplňují o právě dozrávající ovoce (zejména jablka a hrušky, ale nepohrdnou ani blůmami či slívami). Na pastvinách pobývají celodenně a i přes noc zůstávají na volno (nezaháníme je do žádných salaší ani přístřešků, nejlépe se vyspí tak, jak si samy ustelou). Vzhledem k tomu, že obhospodařujeme pozemky menších výměr na více místech v obci, musíme s ovcemi pravidelně pracovat, přemisťovat je, a to buď přeháněním nebo v současné době již jen výjimečně převozem. K ohrazení pozemků používáme přenosné, snadno rozebíratelné elektrické ohradníky s přenosným zdrojem elektrického proudu se solárním panelem. Přes zimu jsou ovečky volně ustájené ve vzdušných salaších s hlubokou podestýlkou, které mohou kdykoliv opustit nebo se do nich bez omezení vrátit. V salaších bývají zavírány pouze za extrémně nepříznivého počasí nebo v případech nezbytné manipulace s nimi (bahnění, veterinární zásahy, péče o paznehty apod.). V zimním období doplňujeme suchou stravu přebytečným skladovaným ovocem, kořenovou zeleninou a ořezanými větvemi ovocných stromů, jejichž pupeny a mladá kůra jsou pro ně významným zdrojem vitamínů a jiných důležitých látek. Matky po bahnění a krátce také mladá jehňata dle možností přikrmujeme ovsem podávaným v přiměřených dávkách. Žádná jiná krmiva a krmné doplňky (jako jsou např. řepné řízky, krmné směsi či granuláty) nepoužíváme. Samozřejmostí je celoroční podávání lizové soli, v níž jsou množství a poměry jednotlivých minerálních látek upraveny speciálně pro potřeby ovcí. Ovečky jsou pravidelně stříhány včetně ošetření paznehtů, očkovány proti parazitům a katarální horečce (blue tangue), občas při nutnosti zlepšení kondice a posílení imunity je jednotlivcům podáván vitamínový přípravek. Od roku 2007 u vybraných jedinců trpících zdravotními problémy vyvolanými zraňováním nažin, končetin a očních víček savým hmyzem zkoušíme jako prevenci před závažnými kožními záněty aplikovat repelentní přípravek. K  veterinární prevenci i léčbě se snažíme používat přednostně léčiv založených na přírodních látkách (bioinformační přípravky, homeopatika), ale v akutních případech se většinou bohužel nedá podání komerčních léčiv vyhnout.

Případné další podrobnější informace o způsobu chovu, chovaných jedincích a vlastních zkušenostech poskytneme zájemcům na vyžádání.